vlastní kino

28.července 2021 05:42 / zařazeno v kategorii: o zvířatech

To musím přiznat: v kině už jsem nebyl ani nepamatuju. Pochopitelně, jak známo, na filmy koukám rád a pořád. A nejsem sám. Třeba takoví kočkeni.
Ne, do kina jsem je samozřejně nevzal a sedět na kanapi a čučet do bedny je taky nenutím. Oni mají vlastní kino.
Tak předně jsou tu okna. Za okny svět a na světě ptactvo nebeský. Ještě, že okno je pro kočkeny neprostupné.
Ale není tu jen okno. Jsou tu další průhledné objekty. Jako například dvířka pračky.
Možná se někomu v dávné minulosti taky přihodilo, že když viděl poprvé automatickou pračku, vydržel se dlouze dívat dovnitř, jak to pere a co dalšího se tam děje. Naše první byla Tatramatka. A díval jsem se.
Nu a kočkeni taky.
Není to sice pračka Tatramat, ale je to to samý. Za dvířky se cosi převaluje a to kočkeny baví.
A tak jsem tuhle načapal seřazenou jednotku způsobně sedící v první řadě a čučící do pračky. Že prý to není neobvyklé. Říkal Juráš, že jeho Artex čučí do pračky úplně stejně. Inu pohyb.
Dovolím si na tomto místě parafrázovat pana Horníčka: Pohyb? Kočkeni pohyb milují. Celé hodiny se na něj vydrží dívat.