WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

máslo za plotem

Je to pár dnů, kdy jsem tu veřejně pranýřoval Nema za jeho neustálé čmuchání po něčem lepším. Ovšem já nejsem vyjímkou a taky někdy vyzkouším, jestli nejni to za plotem lepší, než doma na zahrádce.
Tuhle mi třeba Ondřej doporučil máslo. No já vim, máslo je máslo, nedá se na něm nic vylepšit ani nic zkazit. Jenomže když máte vedle sebe máslo naše modré a máslo finské zelené a ještě s doporučením, nedá vám to.
Tož jsem po něm sáhnul.
A ono je … no vopravdu asi kápku lepší. Totiž: když rozbalíte máslo naše modré, není vyjímkou, že tam najdete i kapku odpařené vody. Když ho chcete ukrojit a namazat na chleba, kapánek se brání a je takové víc do běla. To ovšem neplatí o másle našem farmářském. To se jen trošičku brání namazání, ale ne moc. Nicméně to finské se nebrání vůbec. Kapičky vody nevidět, chutná skvěle a je spíš víc do žluta. Ne, nechutná snad zásadně líp, možná jen o trošku. A je cítit … no taky kapku jinak, než to z českých luhů, hájů a pastvin.
Inu ať už je doopravdy lepší nebo ne, platí u toho finského másla přesně to, co jsem tu psal: ať už jsou sousedovic jabka jaký jsou, budou dycky lepší, páč rostou za plotem.