WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

na dýni

A tak tu zase máme Svátek všech svatých a keltský konec léta a Dušičky a vůbec. Pochopitelně to všechno má naznačovat, že je to už i s tím babím létem na pováženou a že se jeden má ohlížet, zda-li má ve stodole dostatek zásob na zimu.
Nu, já tedy stodolu zatím ještě nemám a pelety do kamen jsou teprv objednané, ale první várku už jsem zavezl sám a v zásobníku je dost a domeček topí. Tedy kotel v domečku topí a to, jak mi pan Kačírek předvedl, topí i na dálku, což mě uvedlo v úžas, neboť mě nenepadlo, že si kupuju kamna, která jsou připojena k wifi a přes telefon si můžu poroučet, jak má být zatopeno ve světnici. Inu, pokrok. I tou pomyslnou sirkou se dá škrtat na dálku.
Tož ale zpátky k těm Dušičkám.
Že prý půjdeme na procházku a musím vyfotit Bartoloměje na těch dýních, co jsou v tom kafé Botanica nebo jak se ta kafírna ve Vršovicích jmenuje. Inu proč by ne, foťák mám s sebou.
Ale jestli si myslíte, že Bartoloměj posedí, tak to je tedy velkej omyl. Jsou děti, který jeden posadí na místo a ony na tom místě jsou, dokud si neuděláte kompozici a expozici a nezmáčknete to alespoň třikrát.
Bartoloměj to celý třikrát voběhne dřív, než jen foťák vezmete do ruky. Je jak pytel blech.
A tak jsem musel kapánek improvizovat a z těch asi tek deseti obrázků zbyl jenom jeden.
Ale snad se poved.
Tož huhuhuhůůůůůů Halloween je tůůůů!

Bartolomej_211030