Grotta

07.září 2021 06:35 / zařazeno v kategorii: o lidech

Nějak se to přihodilo a zase jsem si udělal procházku do Grébovky. Jako tuhle s Jurášem a jeho rodinou. Mně se ta Gotta totiž líbí. Už od malička, když jsme tam s rodiči chodili. Ale tenkrát to chátralo, cihly z toho lezly, neutěšené to bylo. Zato dnes to tam žije. I dívadlo se tam hrává.
A tak stojím nahoře a dívám se dolů na kašnu. V neděli pozdě odpoledne už byla vypnutá.
Za mnou si kluk dribloval míčem. Grotta není moc místo na hraní, ale nešť. Nic neničil. Byl to takovej sympatickej světlovlasej rošťák. Bylo jasné, že ho láká pád míče dolů do kašny. Ale úplně shora, kde jsme v tu chvíli byli, si netroufal míč shodit. A tak dribloval dolů po schodech do nižšího patra. A tam mu ten míč náhodou vyskočil, sletěl dolů a už poskakoval ke kašně. Ale do vody ještě nedopadl. To se muselo napravit. To dá rozum. Přeběhl o další patro níž, tentokrát už úplně dolů ke kašně za míčem a dribloval dál. Konečně se dostavil úspěch. Míč skočil do vody a to byl cíl. Kluk musel za ním. Už shora na to byl vybaven. Byl celou dobu bos, boty ležely na lavičce nahoře kousek vedle mě. V trenkách a tričku to šlo do kašny samo. Kapánek se ostáchal - herec jeden. Dělal jako že neví a jestli tam vůbec může a že ta voda bude asi mokrá a kdoví jestli ne studená a … a už tam byl.
No samozřejmě, že mu ten míč mockrát vyklouz, on ho musel po kašně honit, vodu hodně nad kolena … no užil si to klučina v tom slunečném pozdním odpoledni.
Však jsem říkal, že Grotta je fajn.