do Miletína
22.prosince 2021 07:15 / zařazeno v kategorii: o událostech
Kdo by nevěděl, co jsou Erbenovy Miletínské Modlitbičky, může to zjistit nahoře na náměstí v Miletíně přímo u Erbenů v cukrárně.
My je teď jedeme vyzvednout.
My je teď jedeme vyzvednout.
vědí všechno
21.prosince 2021 05:41 / zařazeno v kategorii: o lidech
"Pán tu má katastr," hlaholila paní poštovní úřednice na paní poštmistrovou.
"Aha, tak kde já vás mám?", hledala paní poštmistrová tu obálku.
"Tady!", hlásím se já před okýnkem.
"Ale děte," pravila paní poštmistrová, "tak tady jste!"
Vytáhla obálku, já občanku, podepsal jsem dvakrát a obálka byla moje.
"Jó, katastr. Tak to teď budete samý peníze, co?"
"No, to právě nebudu. Ale to je na delší povídání."
"Aha … tak někdy…"
"Jo, třeba někdy."
Vzal jsem obálku, popřáli jsme si hezké svátky a šel jsem si po svých.
A říkal jsem si, jak na tej naší poště vědí vážně všechno.
Inu poctivej postamt.
"Aha, tak kde já vás mám?", hledala paní poštmistrová tu obálku.
"Tady!", hlásím se já před okýnkem.
"Ale děte," pravila paní poštmistrová, "tak tady jste!"
Vytáhla obálku, já občanku, podepsal jsem dvakrát a obálka byla moje.
"Jó, katastr. Tak to teď budete samý peníze, co?"
"No, to právě nebudu. Ale to je na delší povídání."
"Aha … tak někdy…"
"Jo, třeba někdy."
Vzal jsem obálku, popřáli jsme si hezké svátky a šel jsem si po svých.
A říkal jsem si, jak na tej naší poště vědí vážně všechno.
Inu poctivej postamt.
čistý stromky
20.prosince 2021 06:52 / zařazeno v kategorii: o událostech
Když člověk nějak něco moc nechce, tak se to příliš nedaří. To už tak je.
Nu a já tak nějak moc nechtěl stromeček. A že prý jo a alespoň malej a stojánek prej taky koupíme a …
A tak jsem se nechal přesvědčit.
Koupil jsem malej stromeček, koupili jsme takovej sofistikovanej stojánek v Hornbachu. Včera jsem si řekl, že je čas to instalovat.
Už v kufru auta mi přišlo divný, proč je tam od toho stromku tolik bláta. Doma na zápraží jsem pak včera objevil, že ten stromek někdo protáhl blátem a já si toho při kupování nevšiml. No nic. Bláto jsem oklepal tyčkou a ještě jsem si řekl, že stromek omyju vodou. Dva kyblíky by mohly stačit.
A stromek do stojánku …
Nestranný pozorovatel by se mohl ptát, co je na té historce zvláštního. Vždyť všechno klape.
A měl by pravdu. Pozorovatel.
Až do toho okamžiku, kdy jsem se jal stromek ve stojanu rovnat.
Přišlápl jsem obvyklým způsobem stojan … a: lup!
Von je ten stojan plastovej. Takže hned prask' a kus podstavce se uloup'.
Jó, kdyby to byla stará dobrá litina nebo výkovek …
No nic. Tak šup s ním dovnitř.
Jen jsem se stromečkem vešel dovnitř, větvičky zapružily, povolily … a mrsk!
Zbytkem vody na umytí a bahna, co jsem neumyl, jsem nahodil čerstvě nabílenou stěnu. Vydržela čistá ani ne měsíc.
Pak ještě futra jedněch dveří a druhých dveří … všude kapky a bláto ze stromečku.
Ano, myl jsem ho, ale ono to dost dobře nejde umýt ho požádně. To bych s ním musel do rybníka.
Takže jsme společně myli stěnu, futra, vytírali podlahu … a ve světnici pomalu ze stromku odkapávala voda … a bláto.
Ještě jsme učinili několik pokusů stromek narovnat a s každým pohybem přibývaly blátivé kapky.
Tak dost! Poručil jsem si, stromek jsme svázali provázkem a vyhodil jsem ho i se stojanem ven na dvorek.
Tak! To bychom měli.
Teď už jen vytřít. Tím skvělým mopem, co mi ho Kačka doporučila.
Vytřeno. Stěny opět bílé neboť omyvatelné.
Už jen vylít džber do záchoda. Tuhlec je taková pojistka, stačí povolit a vznikne …
… vznikne povodeň.
Pojistku jsem snadno povolil a džber mi ještě snadněji vypadl a všechno se to vylilo na zem.
Tak to už jsem se začal smát. Nic jiného se v tu chvíli nehodilo.
Znovu tedy mop, tentokrát i ten druhý, a honem vodu vytřít do sucha.
A bylo.
Tak čistý ty dlaždice nebyly ani ve výrobě.
Nu, slabá půldruhá hodinka v neděli odpoledne to byla.
Má paní je báječná, úžasná. S úplným klidem mi pomáhala tu apokalypsu zvládnout. Ani se u toho nevztekala. To já ano. Ale jen jaksi vnitřně. Navenek jsem jenom skřípal zubama.
A poučení?
Nevztekat se a kupovat čisté stromky.
Ps
… v pondělí venku stromek oschl, kapku jsem ho dole ořízl … a snad to už půjde bez další ztráty kytičky
Nu a já tak nějak moc nechtěl stromeček. A že prý jo a alespoň malej a stojánek prej taky koupíme a …
A tak jsem se nechal přesvědčit.
Koupil jsem malej stromeček, koupili jsme takovej sofistikovanej stojánek v Hornbachu. Včera jsem si řekl, že je čas to instalovat.
Už v kufru auta mi přišlo divný, proč je tam od toho stromku tolik bláta. Doma na zápraží jsem pak včera objevil, že ten stromek někdo protáhl blátem a já si toho při kupování nevšiml. No nic. Bláto jsem oklepal tyčkou a ještě jsem si řekl, že stromek omyju vodou. Dva kyblíky by mohly stačit.
A stromek do stojánku …
Nestranný pozorovatel by se mohl ptát, co je na té historce zvláštního. Vždyť všechno klape.
A měl by pravdu. Pozorovatel.
Až do toho okamžiku, kdy jsem se jal stromek ve stojanu rovnat.
Přišlápl jsem obvyklým způsobem stojan … a: lup!
Von je ten stojan plastovej. Takže hned prask' a kus podstavce se uloup'.
Jó, kdyby to byla stará dobrá litina nebo výkovek …
No nic. Tak šup s ním dovnitř.
Jen jsem se stromečkem vešel dovnitř, větvičky zapružily, povolily … a mrsk!
Zbytkem vody na umytí a bahna, co jsem neumyl, jsem nahodil čerstvě nabílenou stěnu. Vydržela čistá ani ne měsíc.
Pak ještě futra jedněch dveří a druhých dveří … všude kapky a bláto ze stromečku.
Ano, myl jsem ho, ale ono to dost dobře nejde umýt ho požádně. To bych s ním musel do rybníka.
Takže jsme společně myli stěnu, futra, vytírali podlahu … a ve světnici pomalu ze stromku odkapávala voda … a bláto.
Ještě jsme učinili několik pokusů stromek narovnat a s každým pohybem přibývaly blátivé kapky.
Tak dost! Poručil jsem si, stromek jsme svázali provázkem a vyhodil jsem ho i se stojanem ven na dvorek.
Tak! To bychom měli.
Teď už jen vytřít. Tím skvělým mopem, co mi ho Kačka doporučila.
Vytřeno. Stěny opět bílé neboť omyvatelné.
Už jen vylít džber do záchoda. Tuhlec je taková pojistka, stačí povolit a vznikne …
… vznikne povodeň.
Pojistku jsem snadno povolil a džber mi ještě snadněji vypadl a všechno se to vylilo na zem.
Tak to už jsem se začal smát. Nic jiného se v tu chvíli nehodilo.
Znovu tedy mop, tentokrát i ten druhý, a honem vodu vytřít do sucha.
A bylo.
Tak čistý ty dlaždice nebyly ani ve výrobě.
Nu, slabá půldruhá hodinka v neděli odpoledne to byla.
Má paní je báječná, úžasná. S úplným klidem mi pomáhala tu apokalypsu zvládnout. Ani se u toho nevztekala. To já ano. Ale jen jaksi vnitřně. Navenek jsem jenom skřípal zubama.
A poučení?
Nevztekat se a kupovat čisté stromky.
Ps
… v pondělí venku stromek oschl, kapku jsem ho dole ořízl … a snad to už půjde bez další ztráty kytičky
2021
v ne(na)pravid(t)elném deníku
můžete číst: