WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

40 : 26

Ve městě se to sice trochu kabonilo, pár kapek i spadlo, ale nic většího se nepřihodilo. Po čtvrté hodině na Zbraslavi už trochu pršelo, ale taky to nebyl žádnej slejvák. Prostě takovej srpnovej déšť.
Jenomže na Jarově už byly velikánský louže a ve Vraném po cestě nahoru na Březovou zmizela silnice. Tedy ona byla tam, kde být má, ale proti mně se z kopce po asfaltu valila žlutá voda a kamení.
Nestává se to příliš často, zvlášť v posledních suchých letech je o povodeň nouze.
Včerejší průtrž mračen však téhle situaci udělala čáru přes rozpočet. Naposeld jsem viděl ucpané škarpy a tekoucí vodu po silnici i k nám dolů do Oleška před … no, kdy to mohlo být? V červnu 2017. To napršelo nějakých 84mm. Dneska ráno to bylo úhrnem jen 56mm od včera, kdy pršet začalo. Na zahrádce nastala povodeň jen v malém, jezírko přeteklo jenom trochu a ryby zůstaly v rybníce, i když už vykukovaly ven a oždibovaly trávu ze břehů.
Ale byl to evidentně liják jen místní, protože když jsem kolem šesté volal Ondřejovi, že u nás napršelo čtyřicet milimetrů, šel se podívat na svůj dešťoměr a u nich napršelo jen dvacet šest.
Inu, stačí pět kilometrů a všechno je jinak.