WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

před vložením přeložit

Balíčky nám doručuje pošta nebo jiná doručovací služba. Dopisy jenom pošta. Mezi balíčkem a dopisem je široká stupnice odlišující jednotlivé zásilky jen velice nepatrně. Co ještě je dopis a co už balíček lze velmi často rozlišit jen ztěžka. A tak je na uvážení pošťáka, aby rozhodl, co to drží v ruce. Jistě bude existovat nějaký velmi podrobný popis toho, co je ještě balíček a co už je dopis, ale to konečné rozhodnutí je na tom pošťákovi.
Důsledek tohoto rozhodnutí je jednoznačně určující: balíček vám předají do ruky, dopis hodí do schránky.
Někdo už může tušit, kam těmi okolky směřuji.
Pochopitelně.
Jsou totiž dopisy velkosti, řekněme, větší, než malé a těžko je nasoukat štěrbinou do schránky. Naopak mohou být balíčky menší, než malé a ty do dopisní schránky vhodíte snadno. Když je ta velikost tak nějak mezi, nastane problém.
Včera nastal.
Ze schránky na dopisy trčela tuhá hnědá obálka. Ta samá, kterou jsem si vícenásobně vyzvedával v minulosti na poště. Tentokrát se pan pošťák rozhodl, že se to vejde. Nevešlo. Ten snaživec mi narval obálku s filmovým diskem v plastové krabičce do schránky. Když narazil na to, že se to už dál nevleze, nemohl to vytáhnout, protože zpátky už to bez poškození nešlo. Tak to ve schránce nechal trčet. Ježkovy voči! Co to bylo za tatrmana!?
Vytáhl jsem to až po otevření schránky. Tvrdý kartónový obal rozervaný, kus dvd obalu koukalo skrz karton ven. Udělal jsem si obrázek pro vyřizování reklamace.
Po rozbalení jsem zjistil, že jsem měl dvojnásobné štěstí. Jednak byl tentokrát plastový obal z materiálu nebývale pružného, takže ho ten mamlas nerozlomil. A druhak jsem měl štěstí v tom, že toho vydařenýho poštovskýho panáčka nenapadlo tu obálku před vložením do schránky přeložit.
Pročež je přes na první pohled katastrofální způsob doručení obsah i původní obal dodávky v pořádku. Ba dokonce to přežila i ta naše schránka. Ale bylo to vo fous.