WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

každej to vidí jinak

To se takhle koukne máromantickáHanička z okna a rozplývá se: "To je nádherný, podívej!"
"No, dyť pršelo."
"Ale ty ses nepodíval."
"A podíval."
"Dyť ses ani nevotočil!"
"Ale votočil, sem votočenej."
"Ale koukáš se do zdi. Máš se koukat z vokna."
"A dyť se koukám. Mraky, no."
"Ale krásný."
"No jo, tak já ti je du teda vyfotit."
A když jsem ten obrázek udělal, povídám: "Tak jsem ti je vyfotil. Pojď se podívat."
"No, hezký."
"Jak hezký? Dyť ses ani nepodívala."
"Ale podívala."
"No jo, ale málo. Já ti dělám vobrázek …"
"A dyť si ho stejně děláš pro sebe, abys měl co dát na woleschko."
"No jo, ale vono je to krásný…"
Jak je vidět, nakonec jsme se shodli, že krásný jsou, ty naše deštný pralesy, ale každej to holt vidí trochu jinak.
Tož tady jsou v odkaze. Ono by se to na stránce s textem nevyjímalo dobře.