WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

anekdota skoro vánoční

To už tak bývá, všecko je jinak, jak říkal ten starej rabín. Včera jsem to nestih' a večer, to se přiznám, už se mi psát nechtělo. A dneska zas musím brzo odjet. Se zápisem je to zase zlý.
Tak snad alespoň jednu anekdodu. Zrovna se hodí, když budou ty vánoce.
To potká Kohn Roubíčka a Roubíček se ho ptá, co že je tak zadumanej.
A Kohn na to: "Co bych nebyl. Muj jedinej syn přišel domů a povidá, že už nechce bejt žid."
"No to je komický, že to povidaj zrovna mně, Kohn," opáčí Roubíček, "to muj syn přijel z Ameriky a rovnou, že už nechce bejt žid, ale křesťan."
"Co s tim budem dělat?"
"No co, pudem za Rabínem, von mám poradí."
Tak dou, povídaj Rabínovi, co se jim přihodilo a rabín na to: "No to je komický, že to voni dvá povídaj zrovna mně. Muj jedinej syn se před tejdnem vrátil ze studií a že už nechce bejt ani rabín, ani žid, že chce bejt křesťan."
"A co jsi s tím dělal rebe?"
"Co jsem moh'? Šel jsem do templu požádat Hospodina, aby sestoupil a poradil mi."
"No a?"
"No a Hospodin sestoupil."
"A co řikal?"
"Hospodin mi povidal: To je komický, že to řikáš ausgerechnet mně!"