WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

jak nevyloupit poštu

"Dober!", můžete slyšet pod skálou nebo lezeckou stěnou. To pak ten spodní, který jistí toho horního, dobere čili potáhne jistící lano tak, aby nebylo nikde zbytečně moc prověšené.
To ovšem funguje u lezců.
Pokud jde o lid na skály a stěny nelezoucí, ten zná dobírku pouze z pošty. Tam výzva dober znamené vyzvedni, případně převezmi balík a zaplať za něj.
Já se včera zabýval tím druhým případem, jelikož mi přišel právě ten balík s čerpadlem, které nahradí to rozbité.
Na naší poště ve Zvoli se dobře známe, tak povídám, že dneska bude balík malej, načež paní po zapsání údajů odejde balík hledat vedle do místnosti a přes dveře volá:
"Jakejpak malej, dyť je velkej."
"Ale vůbec ne," odpovídám já, "velkej je dycky ten třicetikilovej pro kočkeny, tendle je malej."
"No jo, takhle jo, ale stejně je velkej."
Balík samozřejmě nijak velkej není a tak žertujem, paní se ještě podívá na dopisy, jo jsou tu dva, tak je taky vyzvednu.
Balík mám, dopisy taky, taže: "A teď ještě budete chtít peníze, že jo?"
"Nebudu."
"Ale budete."
"Nebudu."
"Ale jo, já to neplatil, tohle je dobírka"
"Ale není."
"Ale je," nehodlám se vzdát povinnosti za převzatý balík zaplatit.
"No jo, ale já to tu nemám napsaný."
"To není možný, já to fakt neplatil."
"Tak se podíváme na ten balík."
Na balíku ovšem je napsáno dobírka.
"Tak to my vám ho ale nemůžem dát."
"Ježkovy voči proč? Dyť sem se přihlásil, zaplatit to chci, peníze tu mám, tadyhle je to na balíku napsaný, tak proč by to nešlo?"
"Protože já to tu nemám v systému. Já si ty peníze nemůžu vzít. Já nevím, kam je mám poslat."
"No to je nadělení, já ten balík ale potřebuju."
"Jenomže já vám ho nemůžu vydat."
"To je teda situace. Tak já vůl poctivej se přihlásím, že chci zaplatit a vono to nakonec nejde. Dybych nic neřek …"
"Ale řek' ste. Teď vám ho nemůžu dát."
"Ale já to čerpadlo vážně potřebuju."
"Tak zkuste zavolat tomu odesílateli, třeba to pude nějak poslat na účet…"
Tak jsem si šel do auta pro brejle, abych našel v mailu v telefonu číslo na dodavatele, jelikož mi to přišlo jednodušší, než si přetáhnout přes ksicht pončochu a přepadnout poštu a uloupit svůj balík. A jak tak volám, najednou ten hovor spadne, pán na druhé straně huláká: "…haló! Slyšíme se?! … "
No neslyšíme, protože do toho volá jiné číslo, jenomže to zas hovor hnedka ukončí, telefon zešílel a z pošty vybíhá paní:
"Haló, už nikam nevolejte, já vám volám, pojďte si pro ten balík!"
"Jak to, že tak najednou?"
"Já to popletla. Jak jsem vám dávala ten dopis, tak ten byl bez dobírky a vony byly ty dopisy dva a tak jsem si to spletla s tím balíkem, co jsem ho měla v systému jako první …."
"No hurá, takže můžu zaplatit?"
"Teď už jo. A prosimvás nezlobte se, já se strašně vomlouvám."
"Ale to nic, hlavně, že mám balík. Vono taky to vedro a už je vodpoledne, že jo. To se prostě stane taková věc."
"No jo, ty vedra. Ty nás umořej."
"No a právě aby nás neumořily, tak potřebuju to čerpadlo."
"Aha."
Tak, to bychom měli.
Od večera už je čerpadlo namontovaný, funguje jak má a já jsem nemusel vyloupit poštu.