WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

skvělá režie

"No v pět, přece," odtušil Matýsek na mou otázku, kdy že má být ve škole na tříkrálovou koledu. Byli jsme tam akorát, paní učitelka Lenka už rozdělovala koledníky do skupin K+M+B plus nějakej ten anděl, pokud se dostavil.
Baltazarové načerněni, skupiny sestaveny.
Přišel čas na koledu. K té už jsem přizván nebyl, poněvadž: "Už jsme čtvrťáci, tatínku, a tak budeme chodit sami. Čtvrťáci už choděj sami."
Tož tak, kluci se pustili do tmy. V sedm jsem pro Matěje přijel, už se dělila vykoledovaná koleda. Kdejaké pamlsky a nějaká ta koruna.
"A tady ty medvídky jsem dostal od strejdy Ondřeje."
"Vy jste byli až u Ondřeje?"
"No jasně. A taky jsme šli k Lence a k Danovi …"
"Aha. A poznal tě Ondřej?"
"Poznal … asi … nevím … ona byla tma."
Nuže bylo po koledě a jelo se domů.
Nedalo mi to a volám Ondřejovi:
"Ahoj, teď se mi Matěj přiznal, že byl u tebe na koledu."
"Tak to byl přeci Matěj. Ale přišli už jako druhá parta, už toho moc nevykoledoval."
"Matěji, strejda Ondřej říká, že jste tam přišli už druhý. To jste si nevšimli nápisu na vrátkách?"
"Tam žádnej nebyl, my jsme to psali první!"
"Tak on Matěj povídá, Ondřeji, že byli první."
"Nebyli, přišli až po těch prvních. Ale víš co, já ti dám Ljubu, ona to má pod palcem, tydlety akce."
"Ahoj Jiříku, vono se to nějak popletlo, ale vyřiď Matýskovi, že má u nás velkou čokoládu."
"Dík. … Matěji, mám ti vyídit, že máš u tety Ljuby čokoládu za koledu."
"… ale já už dostal toho medvídka, červenýho …"
"Heleď, von Matěj povídá, že děkuje, ale že už čokoládu dostal …"
"Čokoládu?"
"No, medvídka, červenýho …"
"Aha … tak to byli oni, ti první! Ondřeji, tak to přeci byl Matěj, ta první parta …"
…. ?
"… ta první parta měla skvělou režii," povídal Ondřej z povzdálí na druhé straně telefonu, "ale stejně byla tma."
Ufff … vše vysvětleno. Byli u Ondřeje první.
Za tu záměnu může tma a výtečné převleky těch našich Tří králů. Ovšem ta skvělá režie je Lenčina práce, to se hned pozná.