WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

polízanice druhého prosince

Letos to vyšlo na noc z prvního na druhého prosince, tedy na první zimní měsíc. Včera pozdě odpoledne ještě padala taková namrzající mlha s drobným deštěm a dnes ráno už jsou na oknech rampouchy, tedy takový třícentimetrový rampoušky. Na zahradě je sněhový poprašek, který dozajista přes den zmizí. Ale teď ještě stále padá mokrý sníh.
Už skoro týden bylo takové šedavé olověné počasí, ale jinak byl podzim náramnej, slunečnej a nadmíru teplej. Nu a teď se ohlásila zima, jelikož už je advent. To se nedá nic dělat.
Venku je sněho-ledová klouzačka, což bude obzvlášť zajímavé na cestách. V Praze prý se zastavila doprava. Inu, uvidíme, co u nás a ve Zvoli. Meteo ukazuje teploty +/- kolem nuly, ba dokonce snad i k jednomu pod nulou mohlo v noci být. Ať tak či tak, je to pěkná polízanice.
Zima si zřejmě vzala za vzor loňský kalendář a trefila se do stejného období. Teď zbývá jen čekat, jestli i tentokrát Kačce na narozeniny nasněží, jako vloni.
Necháme se překvapit.
Zatím jen
statistika o prvním sněhu z woleschka:
?.12.2005, 2.11. 2006, 12.11.2007, 12.2.2009, 17.12.2009, 28.11.2010, 17.1.2012, 27.10.2012, 26.11.2013, 2.12.2014.

podle buku Rohanova

Sakryš, kde já teď najdu nejbližší buk? No jo vlastně: dyť já mám jeden Rohanův na zahrádce. Jenomže přece z něj nebudu loupat kůru. No, ale moh' bych mu ostříhnout tu větvičku, co jí stejně chci odstřihnout, protože mi tam přijde taková neestetická …
Vypadá to, že jsem se už zase zbláznil?
Připouštím, že to tak vypadat může. Ovšem ani tentokrát to nedopadne. Zatím.
Ono totiž skrzevá buk se dá zjistit, jaká bude zima. No ano, podle jedné pranostiky, která vychází právě na včerejšek, tedy na čtvrtého listopadu. Ta pranostika praví, že:
"Kůra z buku na Karla Boromejského uťatá, když suchá, malou, a když mokrá, velkou zimu znamená."
Tak já jdu utnout tu kůru a mrknu, jestli byla suchá, či mokrá.

Uťal jsem ji a hleďme: větvička je mokrá, ještě stále plná mízy.
Tak to si chystejte ušatý čepice a teplý boty, poněvadž tady na Olešku to vypadá, že zima bude velká - alespoň podle pranostiky a kůry buku Rohanova.

pěkně nachystaný odpoledne

Tuhle jsem tu psal o počasí jako o stavu přímo úměrném činnosti tvorstva, tedy konkrétně dvou přátel. Je tudíž naprosto pochopitelné, že tu musím zmínit i další variantu tohoto stavu.
V sobotu totiž mělo vypuknout Babí léto ve Zvoli. Je to vždycky takové příjemné odpoledne, dospělí v čele s báječnou paní učitelkou Lenkou nachystají soutěže, zábavu, kapela je, hasiči vytáhnouu stříkačky, sportovci nachystají exhibice a všichni se výtečně baví, neboť když děti dělají zábavu pro děti, je to vždycky fajn. Pokud přeje počasí.
Nu, počasí přálo. Bylo nádherné sobotní dopoledne, po obědě bylo teplo, sluníčko svítilo, Kačku jsem odvezl na generálku na gymnastiku a s Matějem jsme jeli až na druhou hodinu ke škole. Všechno klapalo, stanoviště byla rozestavěna, hry připraveny, vystoupení taky. Nuže stačilo jen mávnout a kapela spustila.
Tak, tak, kapela spustila a v tu chvíli spustil i liják.
Žádnej mírnej deštíček, ale pořádná bouřka a lijavec. Ten lijavec, co ho všichni rosničkáři předpovídali a co jsme si o něm říkali, že by třeba mohl Zvoli obejít. Neobešel. Chvíli jsme vzdorovali dešti pod deštníky a pod lipami, ale za další chvíli už balo jasné, že to deštníky nevytrhnou. Nu a tak se část lidstva odebrala domů a část do cukrárny, která měla tím pádem skvělou tržbu. Já posbíral děti a zašel jsem do cukrárny, kde jsme si s Lenkou i Tomášem potvrdili, že v téhle průtrži mračen se Babí léto nedá dělat ani ve Zvoli.
Škoda. Takový to bylo pěkně nachystaný odpoledne.

souvislost s počasím

Všimli jste si, že už od včerejšího večera prší? Drobně, s přestávkami, zatím napršelo asi tak 10-12 milimetrů a nepřestává. Vypadá to na celý deštivý den. Normální počasí, řeknete si. Jistě, mohlo by být normální, kdybych neznal Petra. Tedy Petr je kolega. Sportovec. Má rád kola, hory, daleké krajiny. Znám ještě dalšího člověka. Přítel Václav. Ten má zase rád bonsaje a kapry a zahrady. Tak si oba užívají toho svého. Václav má zahradu v japonském stylu a zve na ní přátele, Petr jezdí s přáteli po horách na kole.
Pořád tu ovšem není vidět ta souvislost s počasím.
Už se k tomu dostávám.
Když Václav pořádá zahradní slavnost, je to vždycky za slunného krásného dne. Je úplně fuk, jestli je to na jaře nebo na podzim. Prostě bude slavnost a tak bude hezky. To ví každý, kdo v jeho zahradě byl.
Když Petr vyjede na cyklistickou výpravu, bude pršet. Je úplně fuk, jestli je to v létě, na jaře, na podzim. Na tom nezáleží. Ani na místě. Beskydy, Brdy, střední Povltaví, všechno jedno.
Už tušíte, kam směřuju? Správně. Před týdnem Petr oznámil, že dneska pojedou zas na podzimní cyklistický přejezd. A že prý taky, jako každoročně, pojedou tady přes nás, přes Oleško. Považoval mě za škarohlída, když jsem se zmiňoval o tom, že bych byl radši, kdyby v pátek nepršelo. Děti mají totiž na dnešek naplánovaný orientační běh a to se v dešti špatně běhá. Že prý bude určitě hezky, pravil poněkud nakvašeně.
No a tady to máte. Prší celou noc a přes den bude pršet dál.
Až u nás na Olešku dneska potkáte partu zmoklejch cyklistů, tak že je pozdravuju. A ať dají pozor. Tuhlec dolů k Maškovu mlýnu to po tej skále v dešti děsně klouže.
Jenom zatím nevím, jak by to dopadlo, kdyby si ti dva naplánovali akci na ten samý den. To by se počasí asi zbláznilo úplně.

52mm za 12 hodin

Pro ty z vás, kteří sledují MeteoWoleschko:

Při tom přívalu se zasekla meteostanice, což je její typická vlastnost, která se přímo váže na pořekadlo hovořící o tom, že čeho je moc, toho je příliš. Ale nešť, mám tu zálohu - vobyčejnej dešťoměr.
Nuže tedy zde je hlášení: za tři hodiny od 18 do 21 napadlo 35mm dešťové vody a pořád prší dál.
Tak klídek, o víkendu nemusíte zalejvat a zahrádky budou v pořádku, poněvadž kroupy nepadaly.

dobrou


Ranní doplnění: přes noc spadlo ještě 17mm.


Celkem tedy za 12 hodin 52mm - to je hezky zalito.

péče o zdraví

Veliký Antonín složil ruce na zádech a maní dýchal na kuličku teploměru. Sloupec téměř neúplatný sotva se pohnul a Důra znamenaje tuto řádnost měl několik myšlenek, jež se vystřídaly v sledu míšených karet.
"Tento způsob léta," děl vposled odvraceje se od přístroje Celsiova, "zdá se mi poněkud nešťastným. Je chladno a můj dech, jakkoliv jsem nepozřel vody, je mrazivý. Který měsíc nám zbývá, jestliže ani červen není dost vhodný, abychom pečovali o zdraví a o tělesnou čistotu?"

Samozřejmě, že ty věty znáte. Kdo by je neznal. Mně se to navíc dneska hodí do zápisu. Poněvadž je červen a teploty z tropických pětatřiceti rázem klesly na na nočních deset a ranních dvanáct. Příjemné ochlazení. Ovšem takových dvanáct stupňů opravdu ke koupání neláká. Jenonže to by nebyly děti, kdyby se odpoledne po tréninku ještě nevykoupaly. A ono to docela šlo. A to je důvod, proč jsem si toho povšiml. Včera odpoledne na koupání ještě bylo, ale jen pro nadšence. Teplota byla nějakých dvacet tři stupňů. Jenomže voda měla šestadvacet! No to se to pak koupe, když je voda teplejší, než vzduch.
Inu, léto se blíží, bude tu za pár dnů, u nás jsme na něj nachystaní a o zdraví a tělesnou čistotu pečujeme s chutí. Obzvlášť, když je voda po těch vedrech pořád ještě tak teplá.

meteo s časosběrným filmem

Upgrade systému nainstalován, krabičky vyměněny za nové, bezdrátové sítě vysílají a do stránky meteo woleschko bych rád přidal nové okénko s časosběrným filmem. Zatím zkoumám, jak to udělat s nástroji, které mám k dispozici. Pokud se to podaří, zůstane tam, pokud bude zlobit, odstraním ho.
Ještě jsem přidal "teploměr" a graf s teplotním indexem. To až bude horko, aby bylo jasnější, jak to našinec vnímá.
S letním časem jsou tu tedy i nějaké drobné novinky. Snad se budou hodit.
Tož tak.

posun k lepšímu

Občas zapomenu, jako třeba zrovna včera večer. Naštěstí je frekvence tohoto zapomínání velice řídká, vlastně si nevzpomínám, kdy naposled jsem to proved' v minulosti.
Ať tak či tak, stalo se a nechal jsem otevřenou ventilaci v pacovně.
I když je pořád ještě zima, je to zima teplá a tudíž teploměr venku ukazuje zatím jen nějakou tu desetinku nad nulou, což mě zachránilo, protože bych tu měl jinak přes noc ledovej palác. Sedím tu u klávesnice navlečenej - inu jak pumpa v zimě. A protože mám na stole teploměr, můžu pozorovat, že venku je 0,3°C a vevnitř bylo celých 9,8°C. V tom se ještě dá psát a prsty nemrznou. To, proč o tom píšu je pozitivní změna k lepšímu - a to rychlá.
V 5:58 jsem zaklap' ventilaci a začal přemýšlet, o čem to dnes bude. No a teď, když už jsem to vypřemýšlel, nezmrznul, a kus i napsal, je 6:18 a teplota stoupla na celých 13°C, venku naopak klesla na 0,2°C. Ba dokonce na meteostanici, která má čidlo na severní stíněné straně je už -0,1°C. Vypadá to, že jsem zasáhl včas a mráz se mi do pracovny tentokrát nedostane.
Pozitivní posun k vyšší teplotě je vidět každou minutou (6:25, 13,3°C, 0,1°C, -0,2°C).
Venku ať si klidně mrzne, je na to ostatně pořád ten správný čas, ale tady uvnitř budu radši, když se teploměr vyšplhá nad dvacet. Je to přeci jen o fous příjemnější a jeden nemusí bejt v kožichu. (6:30, 13,8°C, 0,0°C, -0,3°C)
Tedy pokud nezapomene večer zaklapnout okno.
(6:36, 14,4°C, -0,1°C, -0,4°C)

jako před sedmi lety

Pohled do minulosti se vyplatí, jenomže málokomu se chce. Historikové napsali stohy knih a dneska se čtou nanejvýš v universitních knihovnách. V archivech jsou tuny záznamů, ale kdo by se v tom přehraboval. A tak jest neustále objevovován nový kontinent, bývá to obvykle Amerika, jak už si před sto lety všiml kolega Cimrman. Týká se to pochopitelně všech oborů lidské činnosti.
Letošní zimu je populární psát o rekordně teplém zimním počasí. Tedy u nás. Naopak právě v té stále objevované Americe zase mají rekordní mráz. O tom se taky píše, ostatně o čem taky psát, že ano.
Nedalo mi to a protože si píšu záznamy i o počasí, podíval jsem se do archivu woleschka, jak to bylo v nedávné minulosti u nás.
No a tady to je:
2006 … mrazy od ledna, v únoru až -16°C, bruslíme na Sázavě, pak sníh, kolem třiceti cm
2007 … teplý leden, kvetou jívy a podběl, koncem ledna napadlo 2 x 20 cm sněhu, ale rychle roztál, sněžilo ještě v březnu
2008 … mrazy, v únoru pod -11°C
2009 … běžná zima, hodně sněhu, děti lyžují na Chotouni
2010 … běžná zima, hodně sněhu, dokonce i nad půl metru, bruslíme na rybníku
2011 … začátek ledna zima, sněžení, v půlce ledna krátce teploty i nad 10°C, sněhu dostatek, ale v druhé půlce ledna roztál, koncem ledna znovu sněží a mrzne
2012 … začíná sněžit až v půlce ledna, ale sníh rychle taje, v únoru rekordní mrazy -21,1°C
2013 … sněhu málo, v lednu krátkobě nízké teploty až -16°C, teploty střídavé, koncem února napadlo 25cm sněhu
Takže když se podíváme jen pár let zpátky, zjistíme, že podobná zima jako letos tu byla před sedmi lety.
Nuže na tom, že se teploty pohybují mezi nulou a + 10°C není nic divného. Vilín kvete a kočičky už taky začínají. Ale ostatní kvítka jsou ještě zalezlá, pro jistotu.
A tak se žádné zázraky nekonají, jenom ta paměť holt nějak neslouží.

hrnek čaje a sex

Sobotní noc byla letošní nejchladnější, teplota na chvilku klesla až k -11°C, ale hned se zase začala vracet zpátky a teď už jsou jenom -3. Na zemi leží mírný sněhový poprašek ale nijek extra velké radovánky to nepřináší. Děti se pokusily udělat si obvyklou dráhu na zahradě, ale sníh nestačil a tak boby zase uklidily a šly radši dobývat led z jezírka.
Ovšem na naše stálé strávníky konečně zase přišla bída, tedy sníh přikryl přirozené zdroje potravy, a kos se sýkorkami se přišli podívat, jestli je pořád v krmítku dost semínek, jako vždycky. Je, pochopitelně, Taže sýkorky uždibují a kos docela bez skrupulí na čas začal krmítko považovat za svůj majetek, což se projevuje tím, že tam po většinu dne bydlí a cpe se.
Žádné extra historky se nekonají, prostě je ten pravý čas na hrnek čaje a dobrou knížku, případně film. Zrovna včera jsme si s moumilouHaničkou dali večer sex. Tedy Sex noci svatojánské, no však ten Allenův film znáte.