dveře jako pozvánka
07/07/14 06:25 zařazeno v kategorii: o zvířatech
O vynálezech se ledacos ví. Například kdo nebo kdy to proved'. To se ovšem týká takových vynálezů jako třeba žárovka nebo skafandr. Tedy věcí tak či onak hodných pozoru. Věci obyčejné zřejmě nikdo nevynalezl. Ty tak nějak vznikly samy od sebe jako důsledek potřeby. Jako třeba dveře. V encyklopediích majdete, že již staří Egypťané ...
No bodejď by né. Tam měli kočky za posvátný, tak ty dvéře potřebovali jako sůl. Že nevíte, proč ausgerechnet kvůlivá kočkám musely vzniknout dveře? No tak to teda nemáte kočku.
Představte si tuhle situaci:
Je vedro, máte všude otevřeno, aby byl průvan. Tedy i v noci v ložnici. Čili z pohledu architekta jsou pro toto období dveře zbytečné. Netoliko z pohledu kočičího. Viděno očima kočkenů tu dveře byly a oddělovaly od nich předmět jejich zájmu. Teď tu nejsou, což znamená, že předmět zájmu je volně k dispozici. Dveře fungují jako pozvánka.
A nastane dělba práce.
Asi tak v pět ráno.
Nebo i dřív.
Z postele vám visí ruka, jak tak při spaní z postele ruce přečnívaj. To je předmět zájmu. Z pod deky vám vyčuhuje noha případně vyčuhujete celý, jelikož je vedro. To je další předmět zájmu.
O předmět zájmu jest se zajímati a spravedlivě se oň poděliti. To probíhá buď tak, jak jsem už onehdá psal nebo následujícím způsobem:
Cosi vám v pět ráno začne drhnout pilníkem palec u nohy, pak chodidlo, pak lejtko, načež tu rašpli jemně odsunete, což si onen čtyřnohej nástroj vysvětlí jako pobídku k drhnutí další končetiny nebo hlavy.
Současně se zdrsňováním povrchu vám na jiné straně do té visící ruky vrazí něco mokrýho a mňouká to, což lze vykládat jako podání kolkovaný žádosti vo muckání. Ruka je totiž k muckání obzvlášť vhodná.
Tedy Cyrda vás vydrhne blemcákem vod paty k hlavě a Max vám vomucká vobě ruce. Čímž je předmět zájmu obstarán. V pět ráno.
To, že kočkeny vodstrkujete a snažíte se je nějak dostat z postele, vůbec nefunguje. Pochopitelně. Protože jste nechali votevřený ty dvéře, co používali už starý Egypťani.
Voni už tenkrát dobře věděli, nač jsou dovopravdy potřeba. Prdlajs do hrobky. Mně to budete povídat.
Proti kočkám, to dá rozum!
No bodejď by né. Tam měli kočky za posvátný, tak ty dvéře potřebovali jako sůl. Že nevíte, proč ausgerechnet kvůlivá kočkám musely vzniknout dveře? No tak to teda nemáte kočku.
Představte si tuhle situaci:
Je vedro, máte všude otevřeno, aby byl průvan. Tedy i v noci v ložnici. Čili z pohledu architekta jsou pro toto období dveře zbytečné. Netoliko z pohledu kočičího. Viděno očima kočkenů tu dveře byly a oddělovaly od nich předmět jejich zájmu. Teď tu nejsou, což znamená, že předmět zájmu je volně k dispozici. Dveře fungují jako pozvánka.
A nastane dělba práce.
Asi tak v pět ráno.
Nebo i dřív.
Z postele vám visí ruka, jak tak při spaní z postele ruce přečnívaj. To je předmět zájmu. Z pod deky vám vyčuhuje noha případně vyčuhujete celý, jelikož je vedro. To je další předmět zájmu.
O předmět zájmu jest se zajímati a spravedlivě se oň poděliti. To probíhá buď tak, jak jsem už onehdá psal nebo následujícím způsobem:
Cosi vám v pět ráno začne drhnout pilníkem palec u nohy, pak chodidlo, pak lejtko, načež tu rašpli jemně odsunete, což si onen čtyřnohej nástroj vysvětlí jako pobídku k drhnutí další končetiny nebo hlavy.
Současně se zdrsňováním povrchu vám na jiné straně do té visící ruky vrazí něco mokrýho a mňouká to, což lze vykládat jako podání kolkovaný žádosti vo muckání. Ruka je totiž k muckání obzvlášť vhodná.
Tedy Cyrda vás vydrhne blemcákem vod paty k hlavě a Max vám vomucká vobě ruce. Čímž je předmět zájmu obstarán. V pět ráno.
To, že kočkeny vodstrkujete a snažíte se je nějak dostat z postele, vůbec nefunguje. Pochopitelně. Protože jste nechali votevřený ty dvéře, co používali už starý Egypťani.
Voni už tenkrát dobře věděli, nač jsou dovopravdy potřeba. Prdlajs do hrobky. Mně to budete povídat.
Proti kočkám, to dá rozum!