WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

silnej duch

Před sedmi a půl roky jsem si tady zapsal (bylo to 15.9. 2006), že to začalo. Tedy, že jsme začali chodit k Tomášovi na Tai-ti. Byly to nadšené začátky, ale vydrželo nám to s moušikovnouHaničkou sotva rok. Chválou jsem tehdy neskrblil a všude jsem povídal, jak to povznáší ducha i tělo.
Tak to teď neplatí. Tomáš totiž právě znovu otevřel cvičení pro dospělé. Ale nikoliv Tai-ti, nýbrž Wu-shu. Ne snad, že by z nás chtěl mít šampiony, jako je Matěj, ale na četné žádosti z řad dospělých to s námi zkusí tak, abychom se protáhli a dokázali si v rámci svých možností jakžtakž zacvičit nějakou sestavu.
A to je ten kámen úrazu. V rámci svých možností.
Ono je totiž, na rozdíl od Tai-ti, wu-shu, čistě prakticky vzato, moderní gymnastika. Dynamická, silová, akrobatická. A jaký možnosti já v těchhle oborech sakra mám? Značně omezený! A to je ještě hodně mírně řečeno.
Po té hodince s Tomášem jsem už fakt nemoh'. A to vlastně vůbec nic nebylo. Jenom jsme trošku běhali a protahovali se a udělali pár cvičení na posílení a koordinaci. Byl jsem splavenej jak myš a sotva jsem se doplazil do auta. Kdepak povznesenej duch a tělo. Eště teď mě bolej stehna a ty svaly, co jsem na nohách do včera vůbec neměl. MáveseláHanička však byla nadšená a pravila, že právě tohle se jí hodí zrovna do jejího programu a že se tím pěkně zpevní a posílí tělo.
No jo, na Matějovi je to vidět, ten by moh' z fleku do soutěže o nejpropracovanější atletickou postavu. Já budu ovšem rád, když to přežiju.
Tedy pokud budu mít dost silnýho ducha …