WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

u Myšáka nahoře zavřeno

Šli jsme s Matějem včera na procházku po Praze. Říkal jsem si, že bychom mohli někam na dort, když měl ten svátek. U Myšáka ještě Matěj nebyl, tak jsem ho tam zavedl.
Ale ouha!
Tam nahoře, co jsem tam do té kavárny po jejím obnovení občas zavítal, tak tam je zavřeno. Vůbec jsem to nepochopil. Že by covid? Nerozumím tomu. Vyhlášená kavárna v samém centru města a oni mají pro hosty jen pár stolků dole takořka ve vchodu. Nahoře se jen vyrábí a prodávají větrníky u pultu. Podivné.
Zkusili jsme to tedy hned vedle ve Světozoru. Narváno, fronta. Jako vždycky.
"Tak nic, půjdeme na procházku", povídá Matěj.
A šli jsme. Cestou jsme si dali trdelník, prošli jsme Kožnou, potkali jsme Mariánský sloup, protáhli se Týnskou, pak do Stínadel a zpátky zase přes Pražský poledník Melantriškou průchodem do Michalské a přes Uhelný trh. Fajn procházka to byla.
Když jsem se vraceli na Karlák Perlovkou, ptal se Matěj, kudy dál a jestli jdeme správně.
Ty uličky znám dobře a pro Matěje jsou to nová místa. Dělá mi radost, že mu je můžu ukazovat.
Příště, až půjdem Perlovkou, musím mu povědět o Hraběnce.