WOLESCHKO občasník o mé rodině, událostech i místech s ní spojených, jakož i o Olešku a jiných krajích

růžová skládací knížka

Byla to taková růžová skládací knížka s plastovými deskami a vlepeným papírovým vnitřkem. Samozřejmě nesměla chybět přinýtovaná a orazítkovaná fotografie řidiče. Ano, řidičský průkaz. Můj první. Dostal jsem ho už v sedmnácti letech a byla v něm poznámka, že jsem sice zkoušky udělal, ale protože příliš brzy, řidičák mě opravňuje k řízení automobilu až za rok, až od osmnácti. Časem pak přibyly ještě dodatky na nákladní auto, na traktor a na tank, ale tank se do řidičáku nepsal, tak tam byl a zůstal jenom ten náklaďák.
Je to dávno, tuze dávno. A teď se sešly dvě události najednou. Juráš si konečně taky udělal řidičák, zkoušky úspěšně složill minulý týden. Dřív to nepotřeboval. A Matěj se ozval, že si bude na jaře řidičák dělat taky. Tož budu držet palce. Pak už zbude jen Kačka, ale ta o tom nijak nemluví, zájmy má jinde.
Tož vypadá to, že z pohledu nejmladšího řidiče u nás v rodině vedu.
Tedy kdysi dávno jsem vedl.
Teď jsem nejstarší.