Avatar - cesta akváriem
20.prosince 2022 06:50 / zařazeno v kategorii: o událostech
Událost roku ve světě filmu? No nevím. Byl kolem toho celého takový mediální tanec, že se musel stydět každý, kdo se nedostal na premiéru.
Nuže tedy na premiéru jsme se nedostali. Tedy ani ne tak nedostali jako nešli. Byli jsme až v sobotu. Cestou mrazem jsme vyrazili na Cesu vody. No já vim, zní to blbě, ale tak se jmenuje novej Avatar.
Kačce se to líbilo, Matějovi asi taky. Mně a Monice ne.
Je to totiž tak, jak jsem se včera snažil celou věc popsat názorně Ondřejovi: Je to stejný, jako by se pokoušel mistr instalatér zavést ty samý trubky toho stejnýho topení do tý samý zdi. Původní trubky jsou perfektní, fungujou, jsou krásně udělaný, mistrovské dílo. A hned vedle ten instalatér udělá trubky další, na chlup stejný, akorát o třináct let mladší. Jsou taky dobrý, ale jsou zbytečný. Už tam jedny jsou.
A tak je to i s tím novým Avatarem. Je to perfektně udělaný, stříkaj z toho na všechny strany obrovský prachy, animák je to dokonalej. Ale je to stejný, jako ten první Avatar. Čili první hodinu jsem se ptal, proč točili znova totéž, co už jednou natočili. Druhou hodinu jsem se snažil neusnout, protože civět do akvárka unavuje po deseti minutách oči i mysl. A třetí hodina mě konečně probudila akcí. Akorát jsem si chvílema řikal, že nebylo nutný opakovat ty scény z potápějícího se Titanicu.
Zní to skepticky?
Ano, je to skeptický.
Ta skepse pramení z toho zklamání, že takové úsilí a tolik peněz někdo vyhodil na takovou zbytečnost jako je počítačem renderovaná voda.
Nešlo by za ty prachy udělat něco, co tu ještě nebylo?
Nuže tedy na premiéru jsme se nedostali. Tedy ani ne tak nedostali jako nešli. Byli jsme až v sobotu. Cestou mrazem jsme vyrazili na Cesu vody. No já vim, zní to blbě, ale tak se jmenuje novej Avatar.
Kačce se to líbilo, Matějovi asi taky. Mně a Monice ne.
Je to totiž tak, jak jsem se včera snažil celou věc popsat názorně Ondřejovi: Je to stejný, jako by se pokoušel mistr instalatér zavést ty samý trubky toho stejnýho topení do tý samý zdi. Původní trubky jsou perfektní, fungujou, jsou krásně udělaný, mistrovské dílo. A hned vedle ten instalatér udělá trubky další, na chlup stejný, akorát o třináct let mladší. Jsou taky dobrý, ale jsou zbytečný. Už tam jedny jsou.
A tak je to i s tím novým Avatarem. Je to perfektně udělaný, stříkaj z toho na všechny strany obrovský prachy, animák je to dokonalej. Ale je to stejný, jako ten první Avatar. Čili první hodinu jsem se ptal, proč točili znova totéž, co už jednou natočili. Druhou hodinu jsem se snažil neusnout, protože civět do akvárka unavuje po deseti minutách oči i mysl. A třetí hodina mě konečně probudila akcí. Akorát jsem si chvílema řikal, že nebylo nutný opakovat ty scény z potápějícího se Titanicu.
Zní to skepticky?
Ano, je to skeptický.
Ta skepse pramení z toho zklamání, že takové úsilí a tolik peněz někdo vyhodil na takovou zbytečnost jako je počítačem renderovaná voda.
Nešlo by za ty prachy udělat něco, co tu ještě nebylo?
2022
v ne(na)pravid(t)elném deníku
můžete číst: