2016

vypukly prázdniny

Z důvodu vypuknutí prázdnin se teď nějakou dobu woleschko odmlčí. Komu by se nějak extra stejskalo, může se mrknout do rubriky telegraficky.
Pokud se tam začnou měnit obrázky, znamená to, že spojení funguje.
Tož hezké prázdniny!

mám ho v ruce

Dneska jsou ty služby děsně vstřícný. Všude vám vystavěj bumášku, napíšou si mail, telefon, kdyby něco, zavolaj nebo pošlou zprávu. Vlastně jste furt v obraze, co se s tou vaší věcí děje. Ovšem kdo ten obraz vytváří, to už je zase jiná věc.
Třeba například reklamace, které do zákonem stanovené lhůty vyřízení zbývají teď už jen hodiny. Už týden visí na stránce, kam se můžu přihlásit, informace, že reklamace je vyřízena a připravuje se k osobnímu převzetí. Zajímá mě, jak se teda připravuje. Zavolám tam a pani mi povidá, že je to vychystané a že se to dopravuje na pobočku.
"No, jo, ale už dva dny," povídám já.
"Víc nemůžu zjistit," povídá pani.
Za dva dny tam volám zas. Pán (voni se tam střídaj, aby člověk měl pocit, kolich jich tam kvůli němu je) povidá, že se to dopravuje ze servisního střediska na pobočku.
"Jo, ale to už štyry dny. To samý mi předevčírem řikala pani."
"Já tu mám poznámku, že se to rozbaluje a je to na cestě," povidá pán.
"Heleďte já vim, že je to taktika se stíháním zákonnýho termínu. Mně na tom nezáleží až tolik. Já prostě jenom chci vědět, estli to do zejtra stihnete nebo ne. Obě odpovědi jsou pro mě stejně důležitý. Tak mi prostě řekněte, jak je to dovopravdy."
"To musím zjistit na servisním středisku. Já vám dám vědět."
"Takže to nevíte?"
"Já to zjistím a napíšu vám to do mailu."
Do mailu mi za půl dne přišlo oznámení, že to do zejtra asi nestihnou. No bodejď by taky jo, dyť se to připravuje k osobnímu převzetí. To nějakou dobu trvá, že ano. Už tejden.
Večer mi přišla zpráva na telefon, že to mám nachystaný, že se můžu zejtra, teda dneska, stavit.
Inu - chystali to k osobnímu převzetí. Hodně důkladně.
Taky jsem si byl nechat vyměnit displej u telefonu. Všechno proběhlo skvěle, napsali si číslo telefonu, mail, jméno, za hodinu jsem si to vyzved' v naprostým pořádku. Zapnu ten telefon, abych se podíval, jak to vyměnili a vida: mám tam novou eSeMeSku "Váš telefon je opravený, můžete si jej vyzvednout …"
Jo, všim jsem si, právě ho mám v ruce.
Tož tak - informací má člověk k dispozici přehršel, ba několik přehršlí. Stačila by jenom jedna: ta správná. To je ovšem dneska vzácný zboží.

postaví si procesor

Když člověk něco musí, obvykle se mu to moc nelíbí. Ovšem stroje jsou tu od toho, aby musely. Tedy za nás něco dělat. Kupříkladu počítač musí za nás počítat. Ten meteorologickej mám zase na to, aby vokazoval, kolik napršelo a jaký je počasí. Tedy musí zpracovat zobrazit a vysílat informace z meteostanice a kamery. No jo. Ale vono se mu dost často nechce. Chová se jako člověk. Někdy jo, někdy ne, někdy si postaví hlavu, totiž procesor.
Už roky s ním zápasím a zatím se mi ho nepodařilo přeprat. Občas to potřebuje celý restartovat, aby se to vzpamatovalo. No a to mě vzteká. Zvlášť, když u toho nemůžu přímo bejt.
Už jsem mu nastavil všechny možný automatický režimy, aby se probudil a nastartoval programy, když se něco semele. Furt to nestačí. Tak teď jsem zkusil snad to poslední, co by eště mohlo pomoct. Prostě pravidelně ho restartovat bez ohledu na to, co se děje. Uvidíme, co to udělá a jestli mu to bude po vůli.
V každém případě doufám, že nebudu muset ráno provádět resuscitaci, jako třeba zrovna dneska, kdy se zasek někdy po čtvrtý.

jak nafouknout hrášek

Nafukování balónků je stejně běžné jako nafukování čehokoliv dalšího včetně zpráv o počasí a jeho předpovídání. Teď jsem se dočetl, že v Ostravě padaly kroupy o velikosti hrášku - a je z toho téměř hlavní zpráva a senzace. No jaký jiný by u všech všudy kroupy měly bejt, než o velikosti hrášku? To jsou přeci ty nejobyčejnější. Horší je to, když padají z nebe pingpongový míčky, jako onehdá u nás. Ovšem to se nestává tak často a proto je potřeba nafouknout alespoň ten hrášek.
Já to tady u nás na zahrádce beru jinak. Už od večera jsem čekal na nějakej déšť, poněvadž ho je potřeba. Dočkali jsme se až teď, když v půl šestý ráno začalo jen tak zkusmo poprchávat a teď před sedmou už drobně a vytrvale prší. Nezbejvá, než si přát, aby to vydrželo alespoň celý dopoledne, ať ta závlaha po tom horku stojí za to. Stačí jen dobře zalejt zahrádku, o žádný senzace nestojím.
A když už jsme u toho počasí, tak letos to vypadá, že včera byl zatím nejteplejší den. Nějakých pětatřicet stupňů bylo:

temperature160711

ps
nakonec napršelo nějakých 9mm

není užužlaná

"Představ si, Matěji, že tatínek utíkal za sekačkou!"
Tato věta byla zdánlivě jediným patrným výsledkem páteční akce, při které jsem dovezl další sekačku, o které se domnívám, že by snad mohla sekat.
Že jsem se už konečně zbláznil?
Možná jo, ovšem má na tom zásluhu především trávníková lobby. Totiž sekačková.
O sekání trávy jsem tu v minulosti psal mnohokrát a jistě jsem tu psal i o hromadách sekaček, které jsem přivezl, sekal s nimi a zase poslal dál, protože se lišily představy o funkčnosti toho stroje. Tedy představy moje a výrobcovy.
Teď už můžu ze zkušenosti napsat, že rotační sekačky v podstatě jen sekání předstírají, ale na pořádnou práci prostě nejsou. Žádná. Když jí máte novou, tváří se, že ona je ta pravá a bude vám sloužit do roztrhání těla. Pak zjistíte, že to tak není, protože za pár sekání se vám otupí nůž, ucpou se póry koše, zanese mechanismus trávou a hlínou a … po třech sezónách je sekačka (i když udržovaná) prostě k nepoužití a potřebovala by generálku a ta zase stojí peníze a …. Jednoduše řečeno: stroj, kterej má pracovat a za vás posekat ten váš lán, vyžaduje čím dál tím větší pozornost a ve výsledku seká a sbírá trávu hůř a hůř až skoro vůbec a vy se s tím dřete a máte furt pocit, že vám ten stroj pomáhá v práci, ale opak je pravdou. Vy mu pomáháte přežívat ve vaší kůlně a on se občas uráčí simulovat činnost, pro kterou jste si ho původně pořídili.
Jedna z prvních sekaček, se kterou jsem se před desítkami let seznámil, byla sekačka vřetenová, ruční. Těžká, litinová, vůbec jsem to s ní neuměl, klouzala po trávníku, zasekávala se ve vysoké trávě - no prostě k nepoužití. Od té doby jsem věděl, že ty sekačky exisují a že jsou jiné, než ty rotační, ale tak nějak jsem k nim měl nedůvěru.
Teď jsem se k ní po desetiletích vrátil. Přivezl jsem tu "nejpokrokovější na světě", jak píšou v reklamě. Přivezl jsem ruční vřetenovou s tím, že nemůžu nic ztratit. Horší dojem ze sekání trávy už stejně mít nemůžu, tak se zkusím vrátit ke kořenům.
Nu a výsledek byl ten, že jsem běhal za sekačkou. Je to dřina. Musí se to tlačit, nemá to žádnej motor. Koš z toho padá při každým nešikovným pohybu. Ale seká to! Zahradu jsem měl posekoanou za stejný dvě a půl hodiny jako se sekačkou motorovou.
Jenomže ten pocit byl jinej.
Tohle není stroj, ale nástroj. Stroj má pracovat za vás, nástroj vám při práci pomáhá, ale tu činnost a energii musíte vynaložit vy. Vynakládal jsem zmíněné půtřetí hodiny a vážně mě to bavilo. Na první sekání to vypadá, že návrat ke kořenům se podařil. Uvidíme dál. Ale jak jsem psal: horší, než to bylo, už to bejt nemůže. A navíc: ta tráva je v úplně jiným stavu: není roztřepaná a užužlaná. Je postříhaná.
A i to se počítá.